Na kole umím jezdit jenom já a všichni potřebují trénovat techniku. To jsou věty, které používám při uvítací řeči na svých campech. Abych naše žáky vyprovokoval, abych s nimi dokázal pracovat a bavil je. A vždycky se snažím, aby pochopili jak to myslím. A zkusím to napsat i vám tady.

Často slýchám, že přeci na kole umí jezdit všichni a proč by to měli trénovat.

A já pořád dokola a v klidu říkám, že je něco jiného umět jezdit, něco jiného kolo ovládat a něco jiného jet po rovině a nebo v terénu. Všichni jsme se naučili jezdit na kole takovým "samosběrem" od všech kolem sebe. Máma říkala, ať se nerozsekáme a nebrzdíme přední brzdou, táta zase že nemáme brzdit vůbec. Babička říkala, ať to kolo neničíme, že stojí hodně peněz, kamarád nás naučil jezdit ze schodů a my přítelkyni pomohli vybudovat stres, když jsme ji do těch schodů nutili.

Před pár lety bych se asi bál tu větu na campu říct. Ale jsem starší, drzejší a hlavně jsem nasbíral za těch dvacet let učení dost zážitků a zkušeností, abych se nebál říct svůj názor. A stál si za ním.

Techniku potřebuje trénovat každý. A hlavně ty nejzákladnější dovednosti. Když za mnou přišla před pár měsíci Jitka Škarnitzlová, že by chtěla zlepšit techniku, tak chtěla naučit skoky a přejíždět těžké pasáže. Ukázal jsem jí vzorový trénink a pilujeme základy. V podstatě stejné věci, které učím na campech a nebo děti na KPŽ, které píšu do Vela a do svých článků, knížek a nově točíme i do video blogu. Samozřejmě nejde ty staré samosběrové návyky změnit za pár týdnů. Chce to čas. Nabalovat postupně ty dobré zážitky a stavět postupně na dobrých základech. Pochopit, že lepší technika vás opravdu zrychlí. Že vám pomůže ušetřit síly, že vám zmenší stres a ušetří psychické síly. Že vám pomůže být veselejší a bezpečnější cyklista. A je jedno, jestli jste hobík, závodník, dítě, matka od rodiny a nebo zralý cyklista.

Vím, že se mnou většina cyklistů nebude asi souhlasit a bude tvrdit, že oni mají techniku dobrou, že jim nebude radit nějakej trialista a že pokud chtějí vyhrávat závody, tak potřebujou trénovat hlavně fyzičku. Kamarádi cyklisti, neberu vám to, ale než vyjedete na další švih, tak si zkuste přečíst ještě ty další řádky.

Je jasné, že cyklista musí mít fyzičku a že ji musí trénovat. Že většina z vás by mě předjela v prvním kopci, protože já už pár let fyzičku jen sbírám při tréninku techniky. Myslíte, že jde tedy zlepšit techniku sbíráním při trénování fyzičky? Na babičku, co jede na kole na nákup, asi jo. Je skvělý mít najeto tisíce kilometrů a mít co nejvíc wattů. Ale umíte to správně použít a závodit s tím vaším tělem? Není to podobný jako bych si koupil Formuli 1 a myslel si, že pojedu závodit do Monaka a že se tam nerozsekám? Jen silný motor vás do cíle dřív nepřiveze.

Mě na kole líp naučilo jezdit, když jsem začal blbnout ve třiceti na motorkách. Moc dobře si pamatuju, když jsme začínali na té silniční vyrážet na okruhy. Jezdili jsme systém brzda-plyn a měli radost, jak máme otrhaný gumy a jakej je to adrenalin. A pak jsem tam potkal chlápíka, co se jmenuje Jiří Heiník. Který mě toho v mým závodění hodně naučil, dost toho umí a jeho podobnost se jménem majitele RB není náhodou. A ten mi říká. Pepo, ukážu Ti správnou stopu. Měl o 15 let víc, horší motorku a já si myslel, že mě bude zdržovat. Že já přeci jedu dobrou stopu a mám dobrý časy. Dali jsme si tři kola a byla to velká škola. Zatáčky jsem jel plynule, stresu jsem měl mnohem míň, gumy hladce ojetý, v cíli jsem byl dřív a v nádrži mi zbylo víc benzínu na další jízdy.

Prostě dobrá technika vás do cíle doveze dřív i s horším strojem a v nádrži vám zbyde energie ještě na to, abyste se dokázali smát.

Myslete na to. Trénujte techniku a bavte se s kolem!